Elektroinstalace má mezi technickými vymoženostmi zvláštní postavení. Je totiž zapotřebí sledovat nejen samotné kabelové rozvody a koncové prvky, ale i takzvané vnější vlivy, které na elektroinstalaci působí. Toto není třeba řešit například u vodovodního či odpadového potrubí nebo topení, tam jsou systémy chráněné kovovými či plastovými trubkami a jinými komponenty a hlavně případné úniky vody či odpadu přímo neohrožují lidský život.
Elektroinstalace zkrátka klade mnohem vyšší nároky na bezpečnost a to se také projevuje v Protokolu o určení vnějších vlivů.
Protokol o určení vnějších vlivů zaznamenává například vlivy prostředí, obsluhujících osob a stavebních materiálů v tamním objektu a tento záznam má svůj význam například při kolaudaci stavby, případně při provádění budoucích revizí elektroinstalace. Elektrikář z toho dokáže snadno zjistit nebezpečí, která tu mohou vznikat, a může pak na základě toho navrhovat jisté změny, které mohou vést ke zlepšení celkové situace s ohledem na nebezpečí požáru nebo smrtelného úrazu.
Vnější vlivy se také mohou časem měnit, může se to stát například při rekonstrukci objektu nebo změně jeho využívání. Změna může nastat u stavebních materiálů, u osob, které se zařízením pracují, a také například s vlivy vody a vlhkosti, pokud se zde kupříkladu buduje zavlažovací systém, napájení vodou pro hospodářská zvířata atd.
Podceňování vnějších vlivů může být velmi nebezpečné v každé stavbě, kde se s elektroinstalací počítá. Týká se to rodinných domů, rekreačních nemovitostí, úřadů, sportovišť, obchodů a obchodních center, výrobních hal, skladových prostor, škol a učilišť a mnoha dalších prostor. Protokoly vnějších vlivů tedy nejsou žádným byrokratickým nesmyslným nařízením, aby byli lidé zbytečně perzekuováni a připravováni o své peníze. Svůj praktický význam opravdu mají.
